Čekám dnes na hvězdy,
- čekám, snad přijdou.

Až letní modrá
propadne se kamsi,
já postarám se o oblaka,
postarám se o ně,
- aby mohly přijít.

Pak uslyším slavíka,
to už vím že jsou blízko,
pomalu pak první z nich,
- pomalu pak přijdou.

Ucítím jejich vůni,
vůni bezu, sena a třešní a pak,
pak vyletím
- vyletím a utopím se v nich.

Poletím kolem těch světů,
co svítí už věky, už,
už vycházejí a já
- ztrácím se, už nemůžu,
- už nemůžu výš .

Poletím dolů,
zpátky k těm vůním
...
nejsem nic,
- jsem jen vítr.